Nizozemština, holandština, vlámština?
Jazyk nizozemština není podobně jako němčina, angličtina, francouzština a celá řada dalších jazyků omezen státními hranicemi.
Nizozemštinou hovoří zhruba 16 milionů Nizozemců (neoficiálně Holanďanů, kteří pak mluví laicky řečeno holandsky) a více než 6 milionů Belgičanů ve vlámské části (těm se říká taktéž Vlámové a hovoří tedy vlámsky). Jelikož Nizozemci byli v minulosti výbojnými kolonizátory, uchytil se jejich jazyk nejen v Indonésii, kde dodnes zůstal jazykem kulturním, nýbrž i na Antilách a v Surinamu, kde zůstává jedním z úředních jazyků.
Nizozemština je tedy jediným úředním jazykem Nizozemského království, kde jí můžeme říkat také holandština, ale také jedním ze třech oficiálních jazyků v Belgickém království, kde se jí dá zase říkat vlámština. Na čistotu užívání nizozemského jazyka v oficiálním styku dohlíží Jazyková unie (Taalunie), založená a vedená Nizozemskem a Belgií společně.
Mikuláš v Nizozemsku a Belgii
I v Nizozemsku a Belgii znají Mikuláše, říkají mu Sinterklaas a vypadá hodně podobně jako ten náš. Až na to, že do Holandska tento světec přijíždí několik týdnů před samotným svátkem, a to na lodi, neboť pochází ze Španělska, jak Nizozemci věří, a nedoprovází ho žádní andělé a čerti, nýbrž Černý Petr (Zwarte Piet), Maur ve španělských barokních šatech. Zwarte Piet není sám, jsou jich mraky. Po přistání nasedá Sintzerklaas na statného bělouše a vydává se na jízdu po Nizozemsku.
5. prosince pak nosí dětem dárky. Tomuto večeru se říká Pakjesavond (večer balíčků) a má stejný význam a emocionální hodnotu jako náš Štědrý večer. Tedy na Mikuláše by neměl člověk nikdy být sám, ale pěkně s rodinou, v teple u dobré večeře a hromady dárků.